Nikotin je jednou ze čtyř tisíc chemikálií, které lze vystopovat v tabákových výrobcích – jako jsou například cigarety, doutníky a dýmkový, žvýkací a šňupací tabák – ale je hlavní součástí tabáku, která ovlivňuje mozkové pochody. Jde o jednu z nejčastěji užívaných návykových látek a ačkoli je na krabičce cigaret napsáno, že jeden kus obsahuje například 12 miligramů nikotinu, nedostane se kuřákovi krevním oběhem do mozku více než jeden až dva miligramy.

Tabákový kouř způsobuje absorpci nikotinu v plicích a ústní a nosní sliznici. Existuje okolo 20 metabolitů nikotinu, které byly dentifikovány v moči. Nejdůležitějším z nich je kotinin (cotinine), který je hlavním metabolitem nikotinu. Kotinin a nikotin jsou metabolizovány stejným jaterním enzymem. Kotinin má relativně dlouhý poločas v tělních tekutinách (17 hodin), takže je méně závislý na době odběru vzorku, než nikotin nebo jiné metabolity. Kotinin sám o sobě není toxický, ale jeho přítomnost v krvi je dokladem inhalace tabákového kouře.

Ženy, které kouří, se vystavují zvýšenému riziku nemožnosti početí, neplodnosti, komplikací v průběhu těhotenství, předčasného porodu, spontánního potratu a riziku narození mrtvého dítěte. Novorozenci žen, které kouřily v průběhu těhotenství, mají v průměru nižší porodní váhu než novorozenci žen, které nekouří. Riziko syndromu náhlého úmrtí novorozenců (SIDS) se zvyšuje mezi novorozenci, jejichž maminky v průběhu těhotenství kouřily.

Poměrně dlouhou dobu se myslelo, že je nikotin jen látkou, na kterou vzniká závislost bez rakovinotvorného vlivu. Výzkumy minulých let ale ukázaly, že tomu tak není a že deriváty vznikající nedokonalým spalováním nikotinu mohou podpořit svými vlastnostmi vznik a růst rakovinotvorných buněk svým vlivem na výstelku sliznic a také vlivem na imunitní systém.